Součástí každého muže je vedle jeho mužské energie také jeho vnitřní ženská stránka. Je to část, která souvisí s citlivostí, intuicí, schopností vnímat své emoce, přijímat, naslouchat a být v kontaktu se svým vnitřním světem. Neznamená to být méně mužem. Naopak – přijetí této části může přinést větší vnitřní rovnováhu.
Muž se během života může naučit své citlivé stránky potlačovat. Nemusí plakat, nesmí dát najevo slabost, musí všechno zvládnout, být silný a mít vždy řešení. Někdy se tak postupně odpojí od svých emocí a přestane vnímat, co se v něm skutečně odehrává. To, co bylo kdysi vnímáno jako slabost, však může být ve skutečnosti důležitou součástí jeho vnitřní síly.
Vnitřní žena v muži může souviset také s jeho schopností vytvářet vztahy, důvěřovat, přijímat blízkost a dovolit si být zranitelný. Může ovlivňovat jeho vztah k ženám, způsob, jakým přijímá ženskou energii, jak se otevírá lásce nebo jak reaguje na vlastní emoce. Pokud byla tato část dlouhodobě odmítaná nebo potlačovaná, může se to projevit i v partnerských vztazích nebo v neschopnosti skutečně odpočívat a uvolnit se.
Do této oblasti mohou zasahovat také zkušenosti z ženské rodové linie. Vztah k matce, babičce nebo dalším ženám v rodině mohl ovlivnit způsob, jakým muž vnímá ženskost, péči, citlivost, blízkost nebo vlastní schopnost přijímat. Některé vzorce si přitom nemusí vůbec vědomě uvědomovat. Mohou se jednoduše opakovat ve vztazích, v emocích nebo v jeho postoji k sobě samému.
Transformace rodové linie může být příležitostí podívat se i na tuto část sebe a uvědomit si, co už není potřeba potlačovat, odmítat nebo nést dál. Nejde o to měnit svou přirozenost nebo oslabovat svou mužskou energii. Jde o její doplnění. O možnost být mužem, který dokáže být zároveň silný i citlivý, rozhodný i vnímavý, samostatný i otevřený blízkosti. Protože skutečná vnitřní rovnováha nevzniká odmítnutím jedné části sebe, ale jejich přijetím.