Lví brána 2023 – Svobodná Algabra

Lví brána 2023 • Všechno to začalo jako tiché vnitřní volání. Věděla jsem, že 8. 8., v den kdy je nejvíce otevřená tzv. Lví brána, se má něco důležitého stát. Místo k tomu bylo zvoleno jasné – Antonínek, posvátný kopec s kaplí sv. Antonína Paduánského nedaleko Blatnice. Místo, které mnozí znají jako poutní bod. Ale pro mě a mé sestry je to prostor hlubšího propojení – s pamětí Země, s ženskou silou a s dračí energií.

Kaple sv. Antonína Paduánského na kopci Antoníčku u Blatnice pod sv. Ant.

Rituál, jakým je Lví brána si žádá přípravu …

Není to tak, že bychom jen přišly a začaly. Vědomá energetická práce se světlem i temnotou si žádá přípravu, pokoru a soulad.
Když se potkáváme na takovýchto místech, vždy nejprve vytyčíme posvátný prostor – vnitřně i navenek. Přineseme s sebou přírodní předměty, svíčky, vonné esence, krystaly, oblíbené amulety nebo osobní silové předměty.

Na zemi si vždycky vytvoříme malý oltář – tichý střed celého dění. Šátek, krystaly, voda, pár vybraných symbolů, vykuřovadlo, karty a ochranné předměty. Oltář je pro nás jako kompas. Není pro ozdobu, ale jako brána, skrze kterou proudí světelná síla. Takto pracujeme i na Slunovraty a Rovnodennosti.

Ukázka naší rituální práce – oltář pro Lví bránu na Antonínku.

Volání zevnitř – Algabra a její přítomnost

Ten den jsme byly tři – požádala jsem Petru a Jitku, aby se přidaly a vytvořily jsme posvátnou trojici. Každá z nás cítila, že na to nejsme samy.
Každá z nás nesla v sobě kousek pradávné paměti.
Když jsme si stouply do kruhu a začaly v tichu vnímat prostor,
věděly jsme, že něco pod povrchem čeká.
A nešlo o žádné neurčité symboly – šlo o skutečnou přítomnost.

V místě, které je dodnes poutním – na louce pod kaplí, vedle kříže s Ježíšem, kde se nachází křížová cesta – jsme společně otevřely energetický portál. Vedeny vnitřním hlasem a vzájemnou souhrou jsme vyčistily prostor a požádaly o otevření toho, co je připraveno se uvolnit.

Křížová cesta na kopci Antonínku za kaplí sv. Antonína.

Zjevila se Algabra – dračí kněžka a strážkyně

Během meditace se mi zjevil obraz – obrovská bytost světla ve tvaru dračice perleťové barvy, s měděným metalickým hřbetem. Věděla jsem její jméno:
Algabra, dračí princezna – kněžka a strážkyně. Byla tu dávno před námi.
Byla jednou z těch, které chránily posvátná místa, ženskou sílu, pradávnou moudrost propojení s přírodou, s cykly, s hvězdami.

Byla však uvězněná – skrytá, svázaná energetickými pouty,
která vznikla ve chvíli, kdy byla ženská síla násilně potlačena.
Pod vrstvami modliteb a pocitů viny, které tu zůstaly, čekala na osvobození.

Nikdy jsem s dračí energií nepracovala. Ale zřejmě ji ta moje duše poznala
z některých mých dávných inkarnací a já jsem rázem věděla,
co přesně máme spolu s ženami udělat.

Tak nějak vypadá – Algabra – dračí kněžka z Antonínka.

Rituál osvobození – proměna energie krajiny

Ve chvíli, kdy jsme se spojily a oslovily Algabru jménem, energie se změnila. Všude kolem nás to začalo vibrovat. Jemně, ale velmi silně. Byla to hluboká vnitřní zkušenost, kterou nelze popsat slovy – bylo to, jako by celý prostor dýchal a odpovídal. A také nás pobavila kuriózní synchronicita,
která souvisela nejen s aktivním portálem Lví brány (8. 8.),
ale také s osvobozenou dračí princeznou – kněžkou Algabrou.
Pro nás to bylo potvrzení toho, že jsme pracovaly správně.

Alejí stromů scházíme k lípě, k soše sv. Antonína a ke studánce, vlevo.

Odpoutaly jsme ji ze starých vzorců, vrátily jí jméno, hlas a svobodu.
A s tím i část ženské síly každé z nás. Když se Algabra osvobodila, cítily jsme vlévající se světlo – do místa, do těla, do kolektivního pole. Bylo to jako probuzení něčeho pradávného, co nikdy nezemřelo, jen tiše čekalo.

Když jsme šly pro vodu ke studánce, objevila jsem na stromě draka, kterého tady pouštěly děti. Že neuhádneš, co bylo na tom drakovi namalováno? …
A to vážně nevymyslíš! …

Létací drak s kresbou LVA – jako potvrzení toho, že je vše v souladu.

Na závěr rituálu poselství z karet …

Každý náš rituál zakončujeme tažením karet. Většinou si každá z nás vytáhne po jedné kartě z různých balíčků. Někdy vezmeme balíčky tři, někdy i pět – vše podle citu. Ale vždy to dává smysl. Vše do sebe zapadá jako mozaika. Karty potvrdily poselství – osvobození, navrácení moci, propojení se Zemí i Hvězdami. Jako by nám vesmír potichu řekl: „Ano, stalo se to. Byly jste slyšeny.“

Rituální oltář pro Zimní Slunovrat i s tématickými doplňkovými kartami.

Krystalická mřížka a návrat světla …

V ten den jsme také cítily, jak se od tohoto místa začíná rozsvěcet krystalická mřížka. Nejprve přes Moravu, na Slovensko, poté do Čech, jako by se rozblikala síť světelných bodů. Antonínek byl jedním z klíčových uzlů.
Ne náhodou jsme si toto silové místo k této práci zvolily.

Pohled z kopečka sv. Antonínka do okolní krajiny.

Tato krystalická mřížka je zaktivovaná a je tady stále.
Čeká na další spojení, na další kroky, na další ženy, které si vzpomenou.

Krystalická mřížka a posvátná geometrie Nové Země s hvězdou Sirius.

Proč tento příběh nyní sdílím …

Od té doby uplynuly 2 roky. Blíží se další Lví brána – 8. 8. 2025. A já cítím, že je čas tento příběh sdílet. Nejen jako vzpomínku, ale jako výzvu a připomínku.
Každá z nás v sobě nese Algabru. Možná i ty ji slyšíš ve snech, cítíš ji, když jsi sama v přírodě, když tvoříš, když se dotýkáš své pravdy.

Tento článek je pozváním ke vzpomínce, … k probuzení, … k odvaze.